Potraviny budoucnosti

Hmyz jako potrava budoucnosti?

Leckde ve světě s pojídáním hmyzu v různých úpravách nemají problém, někde je dokonce národním jídlem a místní strávníci nedají na jeho výživnou ani chuťovou hodnotu dopustit. Hmyz je zdrojem vysoce kvalitních bílkovin, chitinu, minerálů i vitamínů. Navíc s nízkým obsahem tuku. Pro nás je zatím většinou představa křupavého smaženého červa či cvrčka nepříliš lákavou, ale jednou… může se stát i nás potravinou budoucnosti?

Superpotravina jménem mořské řasy

Mořské řasy jsou dlouhodobě intenzivně zkoumaným jednoduchým rostlinným organismem. Ukazuje se, že jejich využití v rámci obohacení našeho jídelníčku je široké. Pro člověka mohou být zdrojem bílkovin, esenciálních mastných kyselin a antioxidantů. Chuť je podobná chuti masa, což samo o sobě naznačuje budoucnost jejich možného využití. V asijské kuchyni se používají od pradávna, my si na ně zatím zvykáme ve formě různých potravinových doplňků.

Seznam 50 potravin budoucnosti (The Future 50 Foods Report)

Rozmanitá strava je nejen přínosem pro lidské zdraví, ale mohla by pomoci rozšířit počet pěstovaných odrůd i druhů rostlin o exempláře, které se postupně pěstovat přestaly a byly nahrazeny rýží, kukuřicí a pšenicí. Společnost Knorr a WWF (World Wildlife Fund, Světový fond na ochranu přírody) udělali krok k nápravě. Ve spolupráci s Dr. Adamem Drewenoskim, ředitelem Centra pro veřejné zdraví, vytvořili „The Future 50 Foods Report“. Posuzovala se výživová hodnota, chuť, dostupnost a vliv na životní prostředí. Důležitý je i výnos a odolnost proti různým nepříznivým či náročným klimatickým podmínkám.

Na seznamu 50 potravin budoucnosti najdeme tyto položky:

1. Boby, hlízy, klíčky – rostlinné bílkovinové zdroje, které jsou v souladu s trendem budoucnosti – více rostlin a méně zvířat. Fazole a luštěniny také obohacují půdu, ve které rostou.
2. Zelenina, kořenová a listová zelenina – většina lidí na celém světě nekonzumuje doporučené množství zeleniny alespoň 200 gramů (nebo tři porce) denně.
3. Houby – mají spoustu výživových výhod, a hlavně je možné jejich pěstování i v nepříznivých klimatických podmínkách pro jiné jedlé rostliny. Mohou být alternativou masa.
4. Ořechy a semena – rostlinné zdroje bílkovin a mastných kyselin, které dokáží zajistit optimální výživu při přechodu na více rostlinnou než masitou
5. Obiloviny, zrna, hlízy – ze zdravotního i ekologického hlediska je nutné střídat potraviny z této skupiny a zařadit do jídelníčku nové druhy
6. Řasy a kaktusy

Ze seznamu těchto potravin je v České republice dostupný špenát, listy červené řepy, řeřicha, bílá ředkev, kořen petržele, kapusta kadeřávek, vlašské ořechy, konopné, lněné a sezamové semínko, quinoa, špalda, amarant, jáhly, pohanka, sójové boby, fazole mungo, čočka, klíčky fazole a cizrny. Setkat se můžeme i s batáty, divokou rýží, Fava či Azuki fazolemi, naklíčenou vojtěškou či řasou Wakamae.

Vědomou volbou a konzumací těchto potravin můžete přispět ke zlepšení globálního potravinového systému a obohatit svůj jídelníček o nové chutě, vitamíny, minerály a další prospěšné látky.